Před třemi lety jsem poznala Ilču i celé její podnikání okolo ženských potřeb. Kalíšek mě zaujal, ale říkala jsem si – já se svou silnou menstruací…? To asi nedám… Takže jsem dál menstruovala do vložek a zaváděla si tampóny. Přesto jsem byla nadšená nad reakcí jedné ženy, když ho poprvé použila a radostí křičela „mám ho tam!“.
Přišel další rok a Ilča má opět svou přednášku o kalíšku. Ženy uživatelky jen potvrzují skvělost tohoto výrobku. Najednou se setkávám s reakcí „Cože? Ty ho ještě nemáš…?“ No nemám… V kruhu žen, se kterými sdílím mnoho společného se cítím najednou, jak marťan… Snad už jsem jediná, která ho nemá...
Další setkání, ještě intenzivnější … U Ilči nakupuji různé zboží – bederní pásy, kosmetiku, tělové i ušní svíce, vaginální tablety, erotické pomůcky … zásobuji zbožím i své blízké … a kalíšek stále NE. Přesto nad ním stále uvažuji. Když už ho skoro chci koupit, zeptá se mě někdo – a jak to je v noci, že to z kalíšku nevyteče…? Aha – no jo…, to mě by to určitě vyteklo a zase kalíšek nekupuji …
A najednou to přišlo. Toto léto. S Ilčou trávím hodně času. Stále pracuje, i když odpočívá, stará se o webovky kalíšku, odpovídá na dotazy žen, přidává tam příspěvky, aby ženy byly o všem informovány. To vše se děje okolo mě. Kalíšek se skloňuje ve všech pádech. Tak ještě dál otravuji s tím, co mám v hlavě a ptám se. Ilča ochotně vysvětluje. Už toho vím tolik, že bych mohla sama dělat přednášky na téma kalíšku :). Tak jo – jdu do toho. Pár dotazů na velikost a už si mohu vybrat ze široké škály barev. Sahám po krásně fialovém. Od prvního okamžiku tuto věcičku zbožňuji. Dostávám k tomu dárkem pytlíček ve stejných barvách…
Najednou se těším na menstruaci. Přichází velmi brzy po zakoupení. Ještě konzultace s kámoškou ohledně vyvařování kalíšku. Nedodržuji čas – už ho chci mít… :). Ještě před zavedením stříhám šňůrku.
Jde vše dobře, ale přece jen… dávám si intimku. Chodím častěji na wc se kontrolovat. Vytahuji kalíšek co 2 hodiny. Napadá mě - ono to asi funguje…, vše je v pořádku. Místo na wc si kalíšek čistím ve vaně. Jsem ráda, že mám dovolenou a v klidu to prozkoumám a naučím se.
První den je pohoda – to mám slabší – uvidíme v noci a druhý „můj mega krvavý den“. Noc přežívám stejně, jako s vložkami. Pro jistotu si ustelu pod sebe ručníky. Ráno vše čisté… A nastává „den D“. Jedu pryč z domu – rodičům umýt okna. V hlavě mi probleskne – bude to v pohodě? Nemám si to pojistit vložkou? Beru si tanga a věřím. Takový luxus při menstruaci :).
Při čištění kalíšku poznávám svůj silný den. Ilča jednou vyprávěla, že nějaká žena maluje obrazy ze své menstruační krve. A mě hnedka napadá „jó holka, tak ty bys také mohla tvořit“.
Jsem šťastná… spokojená… a mám chuť se podělit o mé první pocity s kalíškem. Možná, kdybych nad tím přemýšlela víc – napsala bych to jinak, ale momentálně to cítím takto.
Ilčo děkuji. A ženy – pokud váháte podobně, jako já – JDĚTE DO TOHO!
Kamila